Jistebnický kancionál

O rukopisu

Jistebnický kancionál je jednou z předních hudebních památek českého středověku a dokladem ojedinělé zpěvní kultury v době husitských válek. I když se název tohoto rukopisu – „kancionál” – vztahuje na bohatý soubor jednohlasých a vícehlasých písní (latinsky název pro píseň je „cantio”), jeho hlavním obsahem jsou české liturgické zpěvy pro mši a modlitbu breviáře, na které se podílela farní komunita. Většina českých liturgických zpěvů vznikla překladem z latiny, některé, jako například sekvence Abychme hodně pamatovali či lamentace Poslúchajte slova smutná, však poukazují na původní tvorbu liturgických zpěvů v národním jazyce, která ve své době neměla v evropském kontextu obdoby. Soubor několika desítek písní je bohatou studnicí melodií z konce 14. a počátku 15. století. Některé texty písní věrně odrážejí dobové diskuse, jako například ty, které jsou věnované přijímání podobojí či přijímání neviňátek. Jiné se váží na pohnuté historické válečné události, mezi nimiž vynikají písně Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město pražské či Dietky v hromadu se senděme. Rukopis byl v užívání ještě na konci 15. století, kdy do něj jeho majitelé zapsali poslední dodatky.

Digitalizát rukopisu je veřejně dostupný na webu Manuscriptorium.

Obsahově je rukopis rozdělen do poměrně ucelených čtyř oddílů: GRADUÁL (folia 1r–27v), KANCIONÁL, tedy vlastní oddíl písní (folia 27v–57v), ANTIFONÁŘ a BREVIÁŘ (folia 60r–103v), zpěvy pro MISÁL (folia 103v–110v), posledních zhruba 20 listů zahrnuje nejrůznější DOPLŇKY a DODATKY (folia 111r–132v) k předchozím oddílům.  Pozdější dodatky byly zapisovány rovněž na předchozích stranách, tam, kde bylo volné místo (např. na folia 58r–59v). Začátek rukopisu se nedochoval, proto je první oddíl GRADUÁL dochován fragmentárně a začíná až zpěvy pro svátek Nanebevstoupení Páně (tj. 40 dní po Velikonocích) a výběr svátků až do konce církevního roku.  ANTIFONÁŘ a BREVIÁŘ zahrnují výběr zpěvů a pro některé svátky i textů pro hlavní svátky církevního roku, tedy Vánoce, Velikonoční třídení, Nanebevstoupení, Svatodušní svátky, svátek Nejsvětější Trojice a svátek Božího Těla.  Právě svátek Božího Těla byl pro husitské autory příležitostí, jak doplnit repertoár mše i hodinkového oficia novými původními texty či jak upravit zavedené texty, tak, aby zdůraznily důležitost přijímání Krve Páně pro spásu věřících. Oddíl KANCIONÁLU zahrnuje kromě několika desítek duchovních a válečných písní rovněž zpívané modlitby, jako Otče náš a Zdráva, Maria, ke který jsou připojeny modlitby Věřím v Boha či Desatero v různých hudebních a poetických zpracováních. Poměrně samostatnou položku tvoří zpěvy MISÁLU, kterých se během bohoslužby ujal kněz.  Jsu zde zařazeny preface, zpívaná modlitby při požehnání svíce na Velikonoční Vigilii (Exultet – česky Raduj se nynie) a zpěvy při požehnání na konci mše (Ite, missa est – Jděte).

Aktuální index všech zpěvů v rukopisu je dostupný v PDF zde.

Index vznikl jako příloha k edici: Jistebnický kancionál, MS, Praha, Knihovna Národního muzea, II C 7, Critical edition. Monumenta liturgica Bohemica III, sv. 2: Cantionale. Eliška Baťová, Jaromír Černý (+), Jan Frei, David R. Holeton (volume editor), Jaroslav Kollár (+), Pavel Kolář, Petr Nejedlý, Gerald Turner, Hana Vlhová-Wörner (volume editor), xviii, 323 s., Chomutov: L. Marek, 2019. ISBN: 978-80-87127-98-8.

Rukopis, který dnes nazýváme Jistebnickým kancionálem, byl nalezen čirou náhodou v roce 1872, když mladičký student gymnázia v Táboře Lepold Katz shromažďoval materiály pro studentskou práci v blízkém městečku Jistebnice. Přesné okolnosti nálezu jsou dnes poněkud zahaleny mlhou, neboť Katz běhěm svého života předloži dvě různé verze: v jedné z nich vypověděl, že rukopis byl pečlivě schován před nepovolanými zraky v tajné přihrádce staré almary na půdě, ve druhé však tvrdil, že byl rukopis pohozen v koutě, celý zaprášený. Ať už je pravda jakákoliv, nález autentického rukopisu z doby husitské v době, kdy se s velkým zápalem diskutovalo o pravověrnosti Rukopisů Královehradeckého a Zelenohorského, byla novým – tentokrát věrohodným – důkazem vysoce rozvinuté české literární a hudební kultury před obdobím rekatolizace a likvidace pramenů spojených s husitským hnutím. Odborné publikum a veřejnost se s přesnějším obsahem rukopisu seznámilo díky Zdeňku Nejedlému, který výzkumu husitského zpěvu věnoval svou pozornost především na počátku své dlouhodobé kariéry. Ve své rozsáhlé monografii Dějiny husitského zpěvu za válek husitských, publikované v roce 1913, předložil první rozbor obsahu rukopisu a zpřístupnil první přepisy velké části českých liturgických zpěvu a písní. K tématu se vracel i během následujících desetiletích ve svých bezpočetných přednáškách, dalšímu výzkumu se však nevěnoval, a proto velká část repertoáru zůstala po celé 20. století bez přesnější identifikace, nebo cirkulovala v chybných přepisech. První svazky souborné kritické edice celého rukopisu vyšly až po roce 2000. I tak se rukopis, a především bohatství jeho hudebního materiálu stal velkou inspirací pro novodobé skladatele, kteří se nejčastěji vrátili k ikonické husitské hymně, příležitostně ale obrátili svou pozornost dalším hudebním památkám.

Skladbám s husovsko-husitskou tematikou z 19. až 21. století se věnuje databáze Repertorium, ve které je zahrnut katalog skladeb a atraktivní ikonografický materiál.

Jak bylo řečeno, první svazky souborné kritické edice celého rukopisu vyšly až po roce 2000. Plný soupis konkordancí použitých pro editaci písní zahrnutých do 2. svazku kritické edice je k dispozici zde: soupis.pdf

Projekt SMNF vytváří také edici digitální.

Zpěvy Jistebnického kancionálu a konkordancí pro vybrané liturgické příležitosti jsou indexovány v databázi Jistebnice Cantionale Network http://hymnologica.cz/jistebnice-intro v rámci databáze Codicologica et Hymnologica Bohemica Liturgica (CHOBOL).

Obsáhlá bibliografie k Jistebnickému kancionálu je dostupná v Databázi rukopisů a bibliografii kodikologické literatury.

Bibliografie je dostupná též skrze záznam Jistebnický kancionál na stránkách portálu Knihověda, položka "Literature" (kterou je třeba rozkliknout).

Notace, práce s nenotovanými texty, správné pořadí čtení, a tak dále!