Konferenční a přednáškový maratón 2022 vedl do Řecka i do Velké Británie

Ve druhé polovině roku 2022 umožnila pandemická situace po dlouhých měsících cestování i osobní setkání bez větších omezení a kalendář členů týmů se tak rychle zaplnil odloženými i s předstihem naplánovanými akcemi v Čechách, konečně s účastí zahraničních badatelů, i v zahraničí. Ještě v posledním květnovém dnu členové týmu uspořádali workshop k rukopisům, které byly v centru bádání třetího a čtvrtého roku řešení grantu: tzv. Vyšehradského kancionálu z 60. let 15. století, proslulého především pro bohatý výběr českých a latinských duchovních písní, a méně známého sborníku z přelomu 15. a 16. století, který je v literatuře znám jako „Speciálník pražský“ a ve kterém je zapsán unikátně bohatý jednohlasý a vícehlasý repertoár k Panně Marii (viz Workshop květen 2022).

V horkých červencových dnech se vypravil Jan Ciglbauer do Londýna, kde přednesl svůj příspěvek na konferenci věnované hudbě na univerzitám (Music and the University History), zatímco Hana Vlhová-Wörner strávila neobyčejně inspirativní týden na workshopu věnovanému historii a kultuře Svatojiřského kláštera v Praze, na kterém představila příspěvek věnovaný unikátně bohatému souboru zpěvů Benedicamus domino z konce 13. a počátku 14. století (rozšířená verze referátu vyjde v předním oborovém časopisu Early Music na začátku roku 2023).

Bezesporu vrcholnou akcí tohoto roku byla účast celého týmu na pravidelné pětiroční konferenci Mezinárodní společnosti pro hudební vědu (International Musicological Society), která se konala 22.–26. srpna v Aténách (https://www.musicology.org/ims2022). Vzhledem k úzkému výběru referátů z vysokého počtu zaslaných abstraktů bylo pro projekt velkou poctou, že byl do hlavního programu začleněn celý panel nazvaný „Old Myths, New Facts: Historiography of Fifteenth-Century Music in the Czech Lands between Nationalism and Globalism“, na které přednesli své příspěvky Jan Ciglbauer, Lenka Hlávková, Viktor Velek a Hana Vlhová, která tento panel rovněž vedla. Příspěvky vycházely z kapitol věnovaných písňové produkci, sekvencím a polyfonii ve „dlouhém“ 15. století, připravovaných pro společnou publikaci členů projektu a husitským motivům v české moderní hudební kultuře (Musica Hussitica Moderna). Abstrakt celého panelu a jednotlivých referátů je zařazen na konci tohoto příspěvku. Na konferenci vystoupil se samostatně přijatým příspěvkem také Jan Hajič a představil inovativní koncepci digitálních hudebních edic, kterou rozvíjí ve spolupráci s H. Vlhovou-Wörner na příkladu proslulého Jistebnického kancionálu.

Podzimní sezóna byla zahájená mezinárodní konferencí „Musical Interactions, 1400–1650“, kterou projekt SMNF organizoval společně s projektem CELSA (KU Leuven) (bližší informace a program byl opublikován v rubrice aktuality). V přívětivých prostorech Českého muzea hudby na Malé Straně se sešlo na čtyřicet účastníků z celé Evropy, aby diskutovali nad hudebními prameny pozdního středověku a renesance a vzali se zvláštním zřetelem pod lupu šíření hudebního repertoáru ve střední Evropě. Sborník s tištěnými a rozšířenými verzemi referátů připravují hlavní organizátoři konference, ke kterým patřila také Lenka Hlávková.

V Praze zůstali členové týmu i v listopadu. Jan Ciglbauer přednášel 3. listopadu 2022 v Domě U Zlatého prstenu o hudbě na pražské univerzitě. Přednáška „Hudba na kolejích pražské univerzity ve 14. a 15. století“ byla součástí cyklu Prahou za hudbou, který pro veřejnost organizuje Muzem města Prahy. Přibližně 25 návštěvníků, kteří zcela zaplnili malý přednáškový sál, se mohlo dozvědět o hudební minulosti dnešní ulice Karoliny Světlé na Starém Městě, kde v 15. století stávala Rečkova kolej a kostel svatého Štěpána ve zdi. Do prostor svatojiřského kláštera na začátku středověku se Hana Vlhová-Wörner opět navrátila u příležitosti mezinárodního workshopu „Queens, Noblewomen, and Burgher Women, 1300–1550: Initiative-takers or Passive Patrons“, organizovaného společně ÚDU AV ČR a MÚA AV ČR (anotace a program konference) 10.-11. listopadu. V příspěvku věnovaném breviářům abatyše Kunhuty měla možnost představit unikátní a originálně propracovaný systém soukromých modliteb této přemyslovské princezny.

Old Myths, New Facts: Historiography of Fifteenth-Century Music in the Czech Lands between Nationalism and Globalism

(Abstrakty panelu z konference IMS 2022 v Aténách.)

Music and musical culture in the long fifteenth-century, the period of the first late-medieval reform movement and the formation of the Czech identity, hold an exclusive position in Czech history. Its reflection in modern historiography and the subsequent use or misuse of historical facts in political discourse at the beginning of the twentieth century and during the Communist regime is therefore relevant. The limited possibilities of scholarly exchange and accessibility of sources before the 1990s also meant that musicological research in countries of the Eastern Block focused on “local” topics in "local" contexts, with its results remaining mostly unreflected in Western musicology. In the period of digital libraries and other useful tools, we now find ourselves experiencing almost unlimited access to valuable information. However, outdated narratives (“old myths”) prevail not only in student books and popular music journals, but also in comprehensive volumes of influential international publications. The proposed round table will present research conducted within the project “Old Myths, New Facts: Czech Lands in Center of 15-century Music Developments”. The contributions will demonstrate how problematic the traditional historiographical narratives are and how we can approach them to create a picture of musical history based on our current knowledge of sources and their international contexts.

Sequences in Late Medieval Bohemia: Genre, Form and Function Transformations

Hana Vlhová-Wörner (Masaryk Institute and Archives, Czech Academy of Sciences Prague)

According to the established narrative, composing of sequences focused in the late Middle Ages primarily on utilitarian additions for newly established feasts, preferring creation of contrafacts over new melodies. This chapter will focus on several specific important changes in the sequence composition, performance, liturgical function and transmission in late medieval Bohemia.

Following genre characteristics will be discussed: 1) Performance in cantus fractus or with interpolations of strophic songs; (2) Creation of vernacular sequences and their incorporation into the Hussite and Utraquist liturgy; 3) sequences transformed into strophic songs; and 4) late contrafacts of early and Victorine sequences. Lastly, I will demonstrate the fundamental importance of sequences in the establishment of the vernacular poetry (sequence translations, vernacular devotional prayers as paraphrases of Latin liturgical sequences, etc.) and claim that in the late Middle Ages, sequences acted as one of the most important connectors between liturgy and private devotion.

Liturgy and Songs in the fifteenth century: on the Exclusiveness of the Bohemian Contribution

Jan Ciglbauer (Charles University, Prague)

The development and liturgical use of Latin and vernacular sacred songs became a thoroughly studied topic since the earliest modern reflections of fifteenth-century Bohemia. It is generally thought that it were first the reform movements that shifted the function of songs in the ceremonies. What was taking place before? How did the Catholics respond to the reformist stimuli? Are there significant regional differences as to how close were song allowed to get to the core of the liturgy? Today, we have a great opportunity to question the unspoken but omnipresent objectives of previous generations of scholars who tried to assign the most progressive tendencies to their preferred nations and social groups.

Cantus fractus between monophony and polyphony: a Utraquist contribution to the composition of music for the Mass Ordinary

Lenka Hlávková (Charles University, Prague)

According to the fifteenth-century music theorist Johannes Tinctoris, a polyphonic setting of the Mass Ordinary was understood as the most important and most ambitious genre within fifteenth century compositional practice. The traditional narrative of music historiography, based on Tinctoris' judgement, reflects Franco-Flemish polyphony, but does not pay much attention to other kinds of newly composed Mass settings such as monophonic cantus fractus Credo and its polyphonic elaborations, richly documented in Bohemian Utraquist manuscripts and sources from the neighbouring areas (Codex St Emmeram, collection of Stephan Roth from Zwickau).

The practice of composing new Credo chants appeared around 1300 in Italy (Credo Regis). The Bohemian contribution to this repertory in cantus fractus dates back to the late fourteenth-century and can be characterized by regularly constructed musical forms inspired by songs. During the fifteenth- and early-sixteenth centuries more than 20 monophonic tunes were transmitted and the most popular ones set into polyphony in different styles.

This paper will discuss a variety of formal arrangements of monophonic tunes and how composers transformed them into polyphony. A closer look at the compositional styles and techniques of local authors will contribute to the understanding of polyphonic Mass settings not only as an artistic form but also as music rooted in local liturgical practice.

The project Musica Hussitica Moderna

Viktor Velek (Masaryk Institute and Archives, Czech Academy of Sciences, Prague)

The project Musica Hussitica Moderna studies the reflection of the Middle Ages in the Czech musical culture of the 19th-21st centuries. After 1800, many European countries exprienced increased interest in their histories in order to establish their own identity.

A similar process of ‘national revival’ of the Czech speaking population was taking place in Bohemia and Moravia. Solutions to many problems - in particular to national, social, religous, and constitutional problems - were often sought in examples from the past. The 15th century, a period which contained the death of Jan Hus, the subsequent wars between Hussites and the Catholic army, followed by religious duality until the early modern period, dominated these discussions.

Interpretations of these events and the legacy of Master Jan Hus (burned at stake in 1415) divided Czech society, and the full spectrum of the music culture mirrored this development. Discussions included the choice of relevant topics depicted in new music compositions, such as the glorification of medieval heros, commemoration of Hussite battles and celebration of important anniversaries that should appeal to patriotism, combativeness, and the preservation of the Czech identity. Musical-semiotic themes were often used, predominantly quotations or paraphrases of Hussite songs.

To conclude, the paper will introduce the database Musica Hussitica moderna – Repertorium which includes information on compositions, their authors, performance, or musical quotations. In some cases, it also includes sheet music incipits, pictures of the title pages, and musical recordings made especially for this project.