Pokud se vám stránky nezobrazují správně, zkuste použít jiný internetový prohlížeč.
Klášter Vyšší Brod

Konference Music in Bohemia around 1400: Crossroads of traditions

Hudební kultura českých zemí před rokem 1420 se vyznačuje obdivuhodnou variabilitou žánrů, forem i inspiračních zdrojů. Unikátní vhled do tohoto světa představuje rukopis č. 42 z Knihovny cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě. Jeho repertoár výmluvně dokládá jak pevné zakotvení předhusitských Čech v západní chorální tradici, tak počátky tendencí, které se naplno rozvinuly v průběhu 15. století. Přednesené příspěvky se zaměřily na fenomény, pro které je vyšebrodský rukopis nezastupitelným pramenem. Jedná se zejména o písňové tradice a pozdní chorál. Do obou zmíněných hudebních světů zasáhla móda rytmizování jednohlasých melodií – cantus fractus – a vícehlasých zpracování, která stavěla dobové autory před dosud neznámé výzvy. Téměř všechny referáty si kladly otázky ohledně šíření repertoáru uvnitř středoevropského kulturního prostoru.

Konferenci uvedli Hana Vlhová-Wörner a Jan Ciglbauer obecněji formulovanými vhledy do tzv. pozdního chorálu resp. písňových tradic. V programu se sešla zejména vydatná skupina příspěvků k nejdůležitějším předhusitským písňovým tradicím: tropy k Benedicamus (Konstantin Voigt), latinská cantio a její průniky s německojazyčnou tradicí (Stefan Rosmer, Gisela Kornrumpf, Ute Evers). Dalším programovým těžištěm byl fenomén cantus fractus, nazíraný z několika perspektiv (Bernhold Schmid, Lenka Hlávková). Referát Franze Körndleho nastínil nové výzvy, které v pozdním středověku přineslo používání hudebních nástrojů. Spektrum hudby v českých pramenech okolo roku 1400 uzavřely příspěvky Charlese Brewera o motetu Veni sancte Spiritus – Da gaudiorum – Veni sancte a Rhianydd Hallas o Jenštejnově officiu Navštívení Panny Marie.

Závěr prvního dne konference patřil dvěma sekcím s živou hudbou. „Unboxing VB 42“ zprostředkovala znějící svět tzv. Vyšebrodského rukopisu č. 42 (soubor Gontrassek, ved. Jan Baťa). Další živá sekce, tentokrát se souborem Ostravská bandaska, představila tvůrčí reflexi hudby přelomu 14. a 15. století v tvorbě z 19. století, kdy se tato hudba stala objektem diskurzu o národní identitě. Ostravská bandaska sdružuje studenty, absolventy a pedagogy Fakulty umění Ostravské univerzity. Zaměřuje se na připomínání „druhého života“ českých historických tradic a na hudbu spjatou s osudovými okamžiky a významnými postavami českých dějin. Vedle samostatných hudebních pásem soubor participuje i jako doprovodné těleso při divadelních hrách, natáčí snímky pro Český rozhlas, často vystupuje na konferencích, vernisážích atd. Na vystoupení ve Vile Lanna (21. 11. 17:30) soubor představil výběr ze skladeb, které dokumentují životnost a bohaté spektrum skladeb z 19. a 20. století: jednotící linií je vazba na téma Jan Hus a husitství.